Počátky lázeňství v Teplicích nad Bečvou

V historických pramenech je první zmínka o Teplicích nad Bečvou v Registrech lučních rožmberských panství helfenštejnského z roku 1520. K lázeňskému využití místa položil základ tehdejší majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí, který nechal roku 1553 vybudovat kamennou nádrž se střechou ke koupání, do níž byly svedeny nejvydatnější prameny termální kyselky. Tím se řadíme k jedněm z nejstarších lázní na Moravě.

Podrobně o lázních a účinku jejich léčebných vod napsal zemský lékař Markrabství moravského Tomáš Jordán z Klauseburka v knize O vodách hojitelných neb teplicech moravských v roce 1581. Jan Ámos Komenský, který nepochybně Hranicemi procházel a kraj znal, označil lázně na své proslulé mapě Moravy, vydané v Amsterodamu v roce 1627.

První lázeňská budova

Válečné události třicetileté války způsobily velký úpadek tohoto lázeňského místa. Další rozvoj lázní nastal až v 18. století. V roce 1711 byla postavena na břehu Bečvy zděná patrová lázeňská budova s dřevěnou galerií. V přízemí bylo umístěno 12 vanových kabin, kuchyně a byt lázeňského správce, v prvním patře bylo 6 vanových kabin a jídelna. Tato budova byla po sto letech zbořena a na jejím místě byla roku 1813 postavena budova nová. Karel z Dietrichštejna doplnil areál lázní stavbou kaple sv. Peregrina v roce 1775. Až do roku 1813, kdy byla postavena nová lázeň, byla voda donášena v konvích. Do přízemí za 4 a do patra za 6 krejcarů.

Most přes Bečvu

Na přání lázeňských hostů byla roku 1802 postavena dřevěná lávka, spojující lázeňské objekty na levém břehu s pravým. Až do konce 18. století bylo možné dostat se z pravého břehu řeky na levý jen vratkou loďkou převozníka, který vybíral poplatek. Dřevěná lávka, vzala brzy za své při větší povodni nebo toku ledů. Musela být proto často opravována. Hranický vrchnostenský správce dal v roce 1807 návrh postavit místo lávky řádný dřevěný most. K jeho stavbě však nedošlo kvůli vysokým finančním nákladům. Až v roce 1967 byl vybudován nový železobetonový most stojící o něco níže na toku řeky Bečvy. Jeho délka činí 90,3 m, šířka je 5 m a klene se 9 m nad hladinou řeky. Projektantem stavby mostu byl Ing. A. Tomašík ze Stavoprojektu Brno.

Výstavba lázeňských budov

Ve 30. letech minulého století zažily lázně nebývalý rozmach výstavby. V roce 1931 byla zahájena rekonstrukce nejstaršího pavilonu v lázních, dnešní Bečvy, při níž získalo sanatorium svou dnešní podobu. V roce 1924 bylo postaveno nové sanatorium Moravan, dříve nazýváno Ozdravovna pro muže a ženy. Lázeňský dům Slovenka byl realizován v roce 1925 v kombinaci neoempíru a art-déco V roce 2008 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a téhož roku byl znovu otevřen pro klienty lázní. V letech 1928-29 byl postaven hotel Klíč, který byl později přejmenován na Sokolovo. Po rekonstrukci v roce 1989 se otevřel pod jménem Janáček, jež mu zůstalo dodnes. V letech 1932 -33 vyrostl i penzion J. Pušnera, dnešní dětská léčebna Radost. Lázeňský dům Praha patří mezi nejvýraznější počin v rámci hromadné výstavby 30. let minulého století. Byl postaven v letech 1931 -32 a jeho autorem je Alois Jambor.

Období 2. světové války

Války se nikdy na životě teplických lázní neodrazily příznivě. Výjimkou nebyla ani ta poslední. Po okupaci naší země a zřízení Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 byl slibný rozvoj lázní Teplice nad Bečvou násilně přerván. Lázně byly uzavřeny a kontrolu celého areálu převzala vojenská okupační správa, která prostor vyhradila pouze německým občanům. Tak se vlastně v lázeňských domech až do konce druhé světové války v roce 1945 střídaly jen dva druhy hostů – ranění němečtí vojáci a německá mládež. Bezprostředně po válce se lázně staly zotavovnou pro sovětské letce. Po osvobození v roce 1945 se v lázních omezeně poskytovala lázeňská péče opět českým pacientům, v roce 1946 byl provoz lázní značně rozšířen. Ovšem až po nezbytných opravách v roce 1947 byly lázně otevřeny bez omezení.

Současnost

V roce 1953 převzala lázně do své správy Ústřední rada odborů v Praze, od níž pak byly převzaty do státní správy. Další rozvoj lázní byl na několik let zastaven, neboť tehdejší budovatelská mánie plánovala výstavbu údolní přehrady. Teprve až tyto plány padly, dočkaly se lázně 18. dubna 1957 vyhlášení lázeňského statutu. Změny, jimiž procházela celá naše společnost po roce 1989, se nevyhnuly ani lázním. Dnes jsou Lázně Teplice nad Bečvou akciovou společností, která vznikla v roce 1992. Nyní představují v České republice svým personálním i přístrojovým vybavením špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech.